Časová osa sestavená ze seminářů patnácti her. U každého údaje je odkaz na místo v záznamu, kde zazní. Kde si semináře odporují, uvádíme obě verze, jak velí cimrmanologická poctivost.
1853–1880 Vídeňské dětství a mládí
Syn českého krejčího a rakouské herečky vyrůstá mezi krejčovskou dílnou a zákulisím Theater an der Wien.
- 1853, 1859 nebo 1869–1874
- asi půl roku
V kočárku na dvorku Theater an der Wien ťuká klacíkem do blatníků a hraje nápěv „Žebráci z Vídně žijí tak bídně“. Všimne si ho dirigent.
- 5 let
Vymýšlí vlastní „skleničkový“ grafický záznam hudby a k narození sestry skládá píseň.
- 10 let
Píše báseň „Krejčovský synek“.
- do 15 let
Rodiče mu tají, že je chlapec, aby donosil šaty po starší sestře Luize. Když mu to spolužáci na reálce prozradí, má už pubertu za sebou.
- školní léta
Otec ho zapíše na českou menšinovou školu ve Vídni, matka zároveň na rakouskou. Nějaký čas studuje i na reálce v Písku.
- mládí
- mládí
Pobývá s J. V. Sládkem mezi severoamerickými indiány. Hru Opeřený had píše pro ochotníky kmene Huronů, kteří ji podle jeho vzpomínky „sežrali“.
- 25 let
Je asistentem katedry fyziky na univerzitě v Heidelbergu.
1879–1895 Divadlo, opereta a první skandály
Od kulis Theater an der Wien přes vězení v Salcburku ke kočovné společnosti Lipany a vzducholodi hraběte Zeppelina.
- 1879 nebo 1883
Začátek operetní tvorby. Prof. Fiedler ho klade do roku 1879 podle plakátu „Marné snahy“, pražští cimrmanologové trvají na roce 1883 a kupletu „I sedlák se nasytí“ v operetě Avaři.
- kolem 1880
Nastupuje v Theater an der Wien jako řadový nosič bočních kulis.
- 1882
Pro Theater an der Wien konstruuje klavírní výtah, který nahradí šest zřízenců. Je to jeho první setkání s operetou.
- 1883
Dopisem navrhuje geologovi Barrandovi, aby spolu založili „Barrandov“. Sejde z toho.
- před 1889
Na přednáškovém turné po Austrálii objevuje výkonný druh červotoče. S australskou vládou vyjedná výměnu 1 500 šlechtěných červotočů za českého králíka.
- 23. 11. 1889
U Lince se zřítí železniční most přes Dunaj, který Cimrman vylehčoval červotočem. Firma Ringhoffer ho žaluje.
- 1889–1890
Půl roku ve vězeňské pevnosti v Salcburku. Tím začíná jeho kariéra kriminální a později kriminalistická.
- 11. 1. 1890
Jeho společnost hraje bájeslovnou hru „Čechové na Řípu“ v Čáslavi před vyprodaným hledištěm.
Plyne z dopisu Stroupežnickému z 12. 1. 1890.
- 1890
Korespondence s dramaturgem Národního divadla Stroupežnickým. Ten 6. 2. hru zdrtí a radí mu psaní zanechat, 5. 11. korespondenci ukončí.
- po 1890
Na radu ředitele dymokurského cukrovaru přepracuje hru na „Čechové na řípu“ s malým ř, aby přilákal brigádníky na řepnou kampaň.
- 1891
Píše Němého Bobeše pro svou kočovnou společnost Lipany. Kritiku podepsanou trojúhelníkem, podle cimrmanologů od Jana Nerudy, otisknou Národní listy.
Jiné místo téhož semináře klade vznik hry do roku 1907.
- 5. 12. 1891
Společnost Lipany zaniká. Herci se rozejdou dělat Mikuláše a Cimrman jim zapomene říct, kde se zase sejdou.
- 1892–1894
Seznamuje se s kovářem Wolfgangem Jirsou a píše o něm třívětou symfonickou báseň „Kovář Jirsa“. V roce 1894 ji Zdeněk Fibich chválí, ale třetí větu už nevrátí.
- září 1895
Hrabě Zeppelin ho zve na let vzducholodí ze Stuttgartu do Bruselu. Protivítr je zanese k Varšavě, kde Cimrman s vymknutou nohou napíše sedmihodinovou operetu Proso, jejíž součástí je Hospoda Na mýtince.
Hospoda Na mýtince 10:41Hospoda Na mýtince 11:09Hospoda Na mýtince 12:05
- 1895
Proso přihlásí do soutěže k zahájení provozu ruského kola v Prátru a odjede na filozofický kongres do Basileje. Porotci (mezi nimi Lehár a Strauss) si dílo rozdělí, protože ho lakomý Cimrman neposlal doporučeně.
- po 1895
S půdoznalcem Mojmírem Frídou zakládá ve vídeňském Prátru kino Vrchlický.
- 1879 nebo 1883
1897–1909 Přelom století: zubař, učitel, liptákovský host
Kampaň za zapamatovatelný rok 1900, kočovné zubařství po vechtrovnách, Halič a první léta v Liptákově.
- konec 19. století
Působí jako kočovný dentista na samotách, v hájovnách a mlýnech. Sestrojí pojízdnou nožní zubní vrtačku M6 s pěti rychlostmi a zpátečkou.
- před 1900
Tlačí významné muže, aby světodějné události uskutečnili v zapamatovatelném roce 1900. Císaři Františku Josefovi píše, aby v roce 1900 odstoupil nebo zemřel.
- 1900
Na jeho radu zakládají Australané 1. 1. 1900 svůj svaz a Lenin začíná v prosinci vydávat Jiskru.
- 1900
Přihlásí se na olympiádu v Paříži jako skokan, sprinter, diskař, vzpěrač a maratonec, ale onemocní a soutěže sleduje jen jako divák.
- Dušičky 1901
Jede vlakem z Prahy do Vídně zjistit, zda jeho rodiče ještě žijí. Žijí, a tak věnec se svící prodá a za utržené peníze si nechá udělat litinová kola k zubařskému trakaři.
- 1901–1908
Dentistická mise po strážních domcích a nádražích. Za sedm let obejde celou železniční síť dlouhou 6 280 km.
- 1902
Podle liptákovské kroniky přibyl z Vídně a ubytoval se v č. p. 12.
Radiokarbonová metoda kolegy Čepelky určila příchod na podzim 1906 ± 200 let.
- před 1903
Úřady zamítnou jeho plán mamutí sodovkárny u Lvova. Uchýlí se do kláštera sv. Prochora, kde se sborem popů položí základy pop music.
Vyšetřování ztráty třídní knihy 5:52Vyšetřování ztráty třídní knihy 6:20
- jaro 1903
V Pešti předvádí v Dunaji potápěčská čísla, aby získal knížete Esterházyho jako sponzora sodovky.
- podzim 1903
Za Lvovem kope holýma rukama základy sodovkárny. Je podezřelý z „podzemní činnosti“ a za trest musí učit na schátralé škole ve Struku. Zavádí tam járovizaci pšenice.
Vyšetřování ztráty třídní knihy 6:51Vyšetřování ztráty třídní knihy 7:23Vyšetřování ztráty třídní knihy 8:30
- 1903
Zkouší v Liptákově rozmetat hnůj výbušninou. Výbuch odnese hnůj i ornici až na trh v Tanvaldu a z kráteru je dnes rybník Pecka.
- 1904
Zůstává v Liptákově přes zimu a pivo v hostinci U Sirotků splácí nápisy na stěnách, za každé pivo jeden. První zní „Lepší pivo v žaludku, nežli voda na plicích“.
- 15. 10. 1906
Společnost Lipany hostuje v Kopidlně s Hamletem bez Hamleta a po fiasku narychlo ujíždí k Jičínu.
- 1907
Působí v Benešově jako přírodní lékař. Pro kontrarozvědku odhalí špionku Kuncovou a slíbí jí o ní napsat veselou hru, Němého Bobeše.
Podle začátku téhož semináře vznikl Bobeš už roku 1891.
- 1907
Ministerstvo drah objedná 750 sádrových protéz „Veselý železničář“ k císařově návštěvě. Přednosta v Benešově císaře poprská sádrovou drtí.
- 1. 9. 1908
Zaskočí ho změna jízdního řádu, s trakařem se dostane před rychlík a vykolejí u Středoplk. Celou zimu leží u vechtra Hájka a píše Švestku.
- 1908
Přijede do Londýna jako obchodník s obuví a jeho tretry se stanou šlágrem olympijských her.
- konec 19. století
1910–1913 Afrika, informační šapito a starobinec
Poslední cesta do Afriky, předchůdce internetu na Letné, Japonsko a odchod z Liptákova.
- 1910
Poslední cesta do Afriky s cirkusem Continental. Na turné po Habeši dělá konferenciéra, protože umí amharsky. Po útěku zvířat v Addis Abebě koupí cirkusový stan.
- zima 1910
Ze stanu staví na Letné informační šapito s telefonistkou a dvanácti penzionovanými profesory. Hlásí se heslem „Všechno víme, odpovíme“. Seminář ho nazývá přímým předchůdcem internetu.
- 1911
Rukopis Němého Bobeše půjčí „těsně před smrtí“ sousedovi Padevětovi, který na něm za houbové kalamity suší houby.
Jiné semináře ho nechávají žít a tvořit ještě za první světové války.
- před 1912
Jede do Japonska jako dealer trutnovské firmy Neres přesvědčit Japonce o výhodách příboru. V Tokiu navštíví divadlo nó.
- 1912
Opouští Liptákov a míří do sirotčince v Traunu u Lince. Ve vlaku ho prof. Seiner nakazí asijskou chřipkou, a tak skončí ve starobinci ve Frymburku.
- 1912
V dopise záhřebskému herci Milovičovi píše, že právě dopsal hru Posel světla.
- Velikonoce 1912
Jeho kočovná společnost poprvé uvádí Švestku. Herecká maska je inspirována cestou do Japonska.
- po 1912
Ve frymburském starobinci pořádá anketu, přednášky a píše gerontologické dílo „Poslední profese“. Objevuje léčebné divadlo dvacet let před Morenem. Z této doby pochází Lijavec.
- 1913
Pátrá po zlatém přívěsku ukradeném pro arcivévodu Františka Ferdinanda. Pachatele hledá v třídních knihách místo v kartotékách a dopadne ho.
Podle Lijavce je v té době ve frymburském starobinci.
Vražda v salonním coupé 13:08Vražda v salonním coupé 16:06Vražda v salonním coupé 20:33
- 1913
Scénku o Křižíkovi, který schválně vypíná proud, vidí sám František Křižík. Na nátlak jeho ženy je stažena.
- 1910
1914–1918 Válka, kavárna Louvre a České nebe
Dymokurský nález vyvrátil, že Cimrmanova stopa s válkou mizí. Válku prožil v pražské kavárně a dymokurské škole.
- 1914
Podle jedné verze životopisu Cimrman v roce 1914 zmizel.
Seminář k Českému nebi tvrdí opak: dymokurský nález prokázal, že za války žil a tvořil.
- podzim 1914
Informační šapito napadnou „viry“: tři profesoři onemocní a Cimrman přijde o data z biologie, železnic a zemědělství.
- 1914–1918
Válku tráví v kavárně Louvre na Národní třídě, kde se stýká s Franzem Kafkou a platí útratu zchudlému advokátovi dr. Strunovi. Před frontou ho uchrání jaterní choroba po žloutence.
- 1914–1918
Když dojde dědictví po matce, získá na přímluvu ředitele cukrovaru místo učitele v Dymokurech a bydlí v podkrovní světnici školy.
- 1914–1918
Dopisuje si s přáteli na frontách: Šrámkem, Neumannem, Gutfreundem, Langerem, Medkem a Koptou. Kavárenský společník Hašek se stane komisařem Rudé armády.
- 1914–1918
Dokončuje svou poslední hru České nebe, určenou pro tajná ochotnická představení pod krycím názvem „Sláva císaři“. Pro nedostatek papíru vynalezne „živou kopírku“ a hru nadiktuje 27 žákům.
- 1914–1918
Před domovní prohlídkou spálí 27 kopií. Jediný originál se zachová v šanonu „Melasa výdej“ v dymokurském cukrovaru.
- 1914
bez data Sklonek života
Kdy a kde Cimrman zemřel, semináře neříkají. Shodují se jen v tom, že jeho dílo za života uznáno nebylo.
- sklonek života
Bilancuje, že žádné z podepsaných děl nebylo uznáno, a ustupuje do anonymity jako lidový autor anekdot.
- sklonek života
Prožívá ho v pojizerské obci Liptákov.
Podle Lijavce není známo, zda vůbec opustil frymburský starobinec.
- naposledy v Praze
Při posledním odchodu z Prahy v Bohnicích žádá přítele Trefného, aby jeho pomník byl z bílého mramoru: „v bílém budu nejlépe čelit holubům“.
- poslední zápis
Poslední zápis v deníku vyjadřuje touhu uvidět svou vlast.
- epitaf
„Budoucnost patří aluminiu.“
- sklonek života
1945–2026 Posmrtná sláva a skutečná historie
Od spálené partitury Prosa přes nález truhly v Liptákově a skutečné divadlo, které Cimrmanovo dílo hraje dodnes, až po rekonstrukci Hláškoskopu.
- 1945–1950
Kubík od roku 1945 natáčí Proso a za pět let má 37 obrazů. Po školení v Liblicích, kde slyší, že opereta je úpadkový žánr, partituru spálí.
- 23. 2. 1966
V 10.05 dopoledne objeví dr. Evžen Hedvábný a dr. Svěrák ve zdi chalupy v Liptákově truhlu s Cimrmanovou pozůstalostí. Přivolaný pyrotechnik Šťáhlavský ji odpálí.
Novinky.cz uvádějí 26. 2. 1966, seminář k Aktu jen „kolem roku 1966“.
- 23. 12. 1966
Cimrman poprvé vystoupí v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka. Vytvořili ho Jiří Šebánek, Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.
- 4. 10. 1967
Premiéra Aktu, první hry Divadla Járy Cimrmana, v Redutě.
- 1997
Při povodních zatopí archiv ochotnického divadla v Železném Brodě. Při sušení najde učitel Václav Kadavý rukopis Afriky, 14. nalezené drama.
- 2002
V suterénu rozhledny na Petříně se otevírá muzeum Cimrmanových vynálezů.
- 2005
V anketě České televize Největší Čech by podle počtu hlasů zvítězil. Vyřadili ho, protože nikdy nežil.
- před 2008
Bývalý účetní likvidovaného dymokurského cukrovaru ing. Kloubec najde v šanonu „Melasa výdej“ rukopis Českého nebe. Jeho vnučka ho pošle do divadla doporučeně.
- podzim 2026
Při studijní cestě do kalifornského Křemíkového údolí najdou autoři Hláškoskopu v jedné garáži bednu s nápisem „J. C., Liptákov – neklopit“. Nákresy v ní dokládají, že Cimrman na počátku 20. století pracoval na zrychlení telegramu a navrhl síť zvanou všeobecná dráteň, z níž se bez uvedení autora vyvinul internet.
- 2026
Podle plánů z bedny je zrekonstruován Hláškoskop, přístroj, který Cimrman sestrojil pro zapomnětlivé herce své kočovné společnosti, ale nestihl patentovat. Fonografické válečky nahradily přepisy a kliku elektřina, takže vyhledání hlášky netrvá tři čtvrtě hodiny, ale zlomek vteřiny.
- 1945–1950
Kdy a kde vznikly hry
Okolnosti vzniku podle seminářů a skutečný rok premiéry v Divadle Járy Cimrmana.
| Hra | Vznik podle semináře | Premiéra |
|---|---|---|
| Akt | Před 1. světovou válkou jako satira na liptákovské nešvary. Za života hrána jedinkrát, při kolaudaci tanvaldské restaurace Labuť, a propadla. Akt 45:37 | 1967 |
| Vyšetřování ztráty třídní knihy | Patří k pedagogickému dílu. Kdy a kde vznikla, seminář neuvádí. Do divadla ji upravil Smoljak. Vyšetřování ztráty třídní knihy 46:06 | 1967 |
| Hospoda Na mýtince | 1895 u Varšavy, při opravě Zeppelinovy vzducholodě, jako šest obrazů operety Proso. Hospoda Na mýtince 31:51 | 1969 |
| Vražda v salonním coupé | Pomník žáku Hlaváčkovi, čerpá z Cimrmanovy vídeňské policejní praxe. Datum seminář neuvádí. Vražda v salonním coupé 23:25 | 1970 |
| Němý Bobeš | 1891 pro společnost Lipany, nebo 1907 jako slib špionce Kuncové v Konopišti. Seminář uvádí obojí. Němý Bobeš 3:02 | 1971 |
| Cimrman v říši hudby | Seminář o hudebním díle. Hra je jednoaktová opera „Úspěch českého inženýra v Indii“, bez data. Cimrman v říši hudby 57:27 | 1973 |
| Dlouhý, Široký a Krátkozraký | Z období pohádkové tvorby, kdy byl známější v německé literatuře. Za života tři reprízy, původně s 27 mrtvými. Dlouhý, Široký a Krátkozraký 10:25 | 1974 |
| Posel z Liptákova | 1912, podle dopisu herci Milovičovi („Posel světla“). Nalezena v lesovně pod Mariánskou horou. Posel z Liptákova 27:35 | 1977 |
| Lijavec | Po roce 1912, z posledních let ve frymburském starobinci. Déšť symbolizuje rozpad monarchie. Lijavec 1:39 | 1982 |
| Dobytí severního pólu | Po návratu z Arktidy, nadiktována s rýmou sousedovi Padevětovi. Živý obraz na objednávku plesu ledařů. Dobytí severního pólu 24:30 | 1985 |
| Blaník | Loutková hra, aby pověst o blanických rytířích spopularizoval co nejméně škodlivě. Bez data. Blaník 20:52 | 1990 |
| Záskok | Děj kolem roku 1910 při hostování kočovné společnosti. Kdy hra vznikla, seminář neuvádí. Záskok 27:46 | 1994 |
| Švestka | Zima 1908/1909 ve vechtrovně u Středoplk. Premiéra o Velikonocích 1912. Švestka 6:48 | 1997 |
| Afrika | Hold J. V. Sládkovi. Rukopis nalezen při povodních 1997 v Železném Brodě. Afrika 20:57 | 2002 |
| České nebe | 1914–1918 v kavárně Louvre a v Dymokurech. Cimrmanova poslední hra. České nebe 1:54 | 2008 |
Vynálezy, objevy a cesty bez data
Semináře o nich mluví, ale letopočet neuvádějí. Proto stojí mimo osu.
Járovizace
Vlastní způsob pěstování pšenice, zavedený v rámci mimoškolní osvěty v Haliči.
Dělostřelecká pošta
Doručování dopisů polním dělostřelectvem. Zásilky dopadaly přesně, jen adresátů ubývalo.
Čakovický prak
Samostříl proti potkanům v liptákovské světničce. První zkušební střela dopadla v Čakovicích.
Elektrická valcha
První český prototyp, s vibrátorem.
Transponovací notový papír
Noty psal na pauzovací papír nad linkami, posunem mohl skladbu okamžitě transponovat.
Zvukotěsná kabina
Patentovaná kabina pro začínající houslisty, se zvukovodem a kontrolním poslechem.
Circular Schule
Hudební pedagogika: při hodinách zkoušel motory a řezal cirkulárkou, aby žáky připravil na velká tělesa.
Proměňovací jeviště
Zařízení, které při otevřené oponě promění postavu v jinou, i co do pohlaví.
Univerzální ptakopysk
Výsledek šlechtění v Austrálii. Potomci prý dodnes žijí ve výzkumných ústavech.
Já-ty neboli yeti
Objev arktického sněžného člověka, který vede dialog sám se sebou. Angličané název zkomolili.
Zubní kopyta
Návrh nahradit zuby necitlivými, stále dorůstajícími kopyty z rohoviny.
Svítící protéza
Hliníková náhrada s alpakou tvořila elektrický článek, brněla a v noci svítila.
Paraguay
Při osvětě bezzemků vyřezává loutky a vysvětluje „loutkovou vládu“. Herce nazývá „oživlá dřeva“.
Vyšetřování ztráty třídní knihy 28:02Vyšetřování ztráty třídní knihy 29:26
Grónsko a Arktida
Studuje polární tematiku na místě a eskymácký kmen, kde vládnou ženy, naučí lízaný mariáš.
Lusaka–Maramba
Měří dilatační spáry na africké železnici a zůstane jako přednosta stanice, kterou pak obsluhuje cvičený pavián.
Malé Čechy v Africe
Slovem získá území trpasličího kmene. Ukáže se, že je už 80 let součástí Francouzské rovníkové Afriky.
Salcburská trestnice
Za anekdotu o císaři vězněn, pak dozorcem. Zakládá sbor „Nepokradeš“ a orchestr dozorců „Bach“.
Rozvadov
Poprvé překročí hranici do Čech. Celník Mleziva mu převypráví Babičku.
Rozpory v kánonu
Semináře vznikaly přes čtyřicet let a Cimrman podle Aktu „často měnil svá osobní data, aby zmátl epigony“. Tady si prameny protiřečí.
Rok narození
Akt: 1869–1874. Wikipedie: 1853 nebo 1859. Cimrman údaje měnil schválně.
Začátek operetní tvorby
Prof. Fiedler: 1879. Pražští cimrmanologové: 1883.
Vznik Němého Bobeše
Týž seminář uvádí 1891 (pro společnost Lipany) i 1907 (slib špionce Kuncové).
Příchod do Liptákova
Kronika: 1902. Radiokarbonová metoda: podzim 1906 ± 200 let.
Smrt a zmizení
Němý Bobeš: rukopis půjčen „těsně před smrtí“ roku 1911. Vražda v salonním coupé: v roce 1913 vyšetřuje ve Vídni. České nebe: za války žije v Praze a Dymokurech. Jiný životopis: zmizel 1914.
Němý Bobeš 3:36Vražda v salonním coupé 13:08České nebe 1:17Brown University
Kde dožil
Akt: sklonek života v Liptákově. Lijavec: není známo, zda opustil frymburský starobinec.
Den nálezu pozůstalosti
Akt: 23. února „kolem roku 1966“. Novinky.cz: 26. 2. 1966.
Údaje pocházejí z automatických přepisů seminářů a mohou obsahovat drobné chyby. Skutečnou historii (rozhlas 1966, premiéry, anketa Největší Čech) jsme ověřili podle Wikipedie a zpravodajství ČT24 a Novinek. Události označené jako lore Hláškoskopu jsou výmyslem autorů tohoto webu, nikoli součástí díla Divadla Járy Cimrmana.